„A“ jako Autoportrét

Můžeš v krátkosti popsat, jak vidíš sám sebe? Charakter, temperament, tvé schopnosti, touhy a plány…

Na první pohled asi musím působit vtipně, možná rozporuplně. Lehce rozlítaný, energický, lehce šílený. Mám rád společnost. Charakter? Snažím se se všemi jednat férově a na rovinu, mít čas na každého, kdo ho potřebuje. A myslím, že to i docela daří. Co se týká temperamentu, dřív jsem byl dost pesimistický. Ať už v globálním náhledu na svět (a to jsem pořád… líp už nebude), tak i v osobním životě… to se už chvála Bohu změnilo. Světonázor že všechno je hovno, jen včely jsou na med, je těžko slučitelný se životem.

„B“ jako Běh života (curiculum vitae)

Mohl bys nastínit svůj životopis? Co vlastně všechno děláš?

Narodil jsem se v září roku 1986, ve Vyšším Brodě. V předškolním věku jsem trpěl astmatem, ze kterého jsem byl po modlitbách uzdraven. Na ZŠ u mě byla zjištěna dyslexie. V srpnu 2002 se mě Bůh dotkl mého života a já jsem uvěřil a stal se křesťanem.
Vzdělání:
2006 – 2009: Západočeská univerzita v Plzni, bakalářský obor Aplikovaná elektrotechnika.

2009 – 2011:  Západočeská univerzita v Plzni, navazující magisterské studium v oboru Elektroenergetika.

2011 – 2013: Jakkoli jsem neplánoval dál studovat, nyní jsem na Biblické škole v Kolíně.

Aktivity:

6. září 2011 jsem úspěšně dokončil navazující studium na Západočeské univerzitě v Plzni. Tož jsem Ing. Nyní studuji na Biblické škole v Kolíně a hledám u toho práci v Elektroenergetice. Příležitostně hraju v církvi na bohoslužbách na kytaru. Na mé dvacáté páté narozeniny se mi povedl uspořádat první autorský koncert. Víc ve najdeš v tomto fotoablu.

„C“ jako Cíl

Mají všechny tvé aktivity nějaký společný jmenovatel? Jaký vidíš cíl pro svůj život?

Chci hledat nebeské království a jeho spravedlnost, chci se živit svou prací, kterou jsem vystudoval (tedy elektroenergetikou) a chci mít ve třiceti panelákové nahrávací studio. Něco už se povedlo pořešit (o tom jinde).

„D“ jako Domov

Prozraď nám prosím něco o svém domově, o své rodině.

Všude dobře, tak co doma, že? Není to úplně hezké, ale z části pravdivé. Kde všude už jsem přebýval?

Začnu asi kolejí Baarovkou. Tady jsem strávil několik let, když jsem studoval v Plzni. Na koleji potkáš mnoho super lidí – ať už spolustudentů a vrátných. Duchovní domov v Plzni mi daly VŠ skupinky.

Rodinku jako takovou mám jednu reálnou a jednu adoptivní. Ta reálná jsou mí rodiče na krásné Šumavě. V poslední době máme opravdu dobré vztahy. Nikdo není dokonalý, ale pokud se to alespoň trochu lepší, je to fajn. Adoptivní rodinka přebývá nedaleko Rokycan. Proč adoptivní? To máte tak: jsou jisté věci, jako třeba fungující rodina, které jsou dnes již tak vzácné, že se na ně jezdíme dívat. Podobně jako na poslední žijící tvory svého druhu v ZOO.  Díky vám, moji Talánovic!!!

„E“ jako Evangelium

Jak k tobě vlastně přišlo Evangelium, neboli Dobrá Zpráva?

Tomuto je věnován článek Devět let na cestě víry nebo Jsem křesťan, zeptej se proč. Pokud to chcete v pár větách, bylo to asi takto:

Vyrostl jsem téměř jako tradiční. Máma uvěřila, když jsem byl v první třídě, takže jsem nikdy neměl problém s tím, jestli Bůh je, nebo ne… to bylo prostě jasné. V 11letech jsem dostal Bibli, která ještě dlouho stála polici. K patnáctinám jsem dostal knihu „Dopisy mladým lidem“. První kapitola měla nadpis „musíš se obrátit“. Z té knihy jsem to nepochopil. Objasnila mi to o půl roku déle jedna sestra na církevní dovolené. Bůh se mě dotkl a tak jsem se stal křesťanem.

„F“ jako Film

Které filmy bys zařadil mezi své nejoblíbenější? Napiš tři, čtyři…

Mezi nejlepší s nejlepšího co jsem viděl mohu zařadit Pulb Fiction, Kouř a Samotáře, Příběhy obyčejného šílenství a době nedávné jsem viděl povedený kousek Až tak moc tě nežere. Seriály? Zajisté Červený trpaslík, Ovečka Shaun a Pingu.

„G“ jako Galerie

Které lidi máš v pomyslné galerii svého srdce jako vzory, od kterých ses něčemu přiučil, nebo od nich něco četl?

Kdo mě inspiroval za život? Hodně mně ovlivnila kniha Johna Eldredge s názvem Pozor srdce muže (v originále Wild at heard). Hodně jsem se naučil na mládežnických setkáních u Zdeňka Kašpárka a v poslední době mně jako životní vzor hodně inspiruje můj švagr Martin Penc.

„H“ jako Hudba

Co pro tebe znamená hudba? A jakou posloucháš nejraději?

K punku jsem přišel poměrně pozdě. Většina milovníků tohoto stylu k němu přilne ve 14letech a pak ho opouští… Já jsem se začal poslouchat tento styl asi v 19ti. Nemám rád vyložené prasárny, které neladí a podobně. Mám radši pokud je to trochu propracované… Mezi oblíbené interprety patří Visací zámek. Dřív jsem poslouchal Hudbu praha a Mňágu a ždorp, ale nakonec jsem to opustil. V současné době poslouchá i jazz.

Pak mě baví rádio SwissGrove.

„CH“ jako Charakter

Jakých charakterových vlastností si vážíš u lidí okolo sebe, a proč?

Nejvíce si vážím otevřenosti a komunikativnosti. Poslední dobou zjišťuji, že je to věc poměrně klíčová a proto si cením lidí, kteří toto ovládají.

„I“ jako Ideál

Můžeš v krátkosti popsat, jakou máš představu o ideální církvi pro 21. století?

Mezi pastory a církevními pracovníky koluje vtip. Na setkání pastorů začne první: „Hoši, mám skvělou zprávu! K nám přišli dvě rodiny s dětmi!“ Druhý říká: „To nic není. K nám přišli tři rodiny…“ Poslední pastor na setkání se usmívá stále více… „Hoši, já mám ještě lepší zprávu. Od nás ze sboru odešlo pět rodin čumilů.“

Tož tedy, jestli bych něco chtěl? Aby křesťané vylezli ze svých ulit mezi lidi a byli dnešní a aktuální :)

„J“ jako Jídlo

Jaká máš oblíbená jídla (a nápoje?)

Když začnu pitím, tak v Čechách nemohu opomenout pivo! Mezi ty co mně nejvíc zaujaly patří Kozel a Žatec. I když poslední dobou jsem přičichl i k vínu…

Jídlo? Mezi jídla která umím mistrně připravit patří guláš, palačinky a langoše… Ty mě i celkem baví…

„K“ jako Koníčky

Jaké máš koníčky, baví tě nějaký sport?

Dělám různé šílenosti… Nejvíce mě baví z mých koníčků provozování „vrcholových káv“. To znamená, že když zdoláte vrchol hory nebo se dostanete na jiné místo, uvaříte si kávu a tím zdvojnásobíte požitek z místa nebo výhledu. Podobně funguje i vrcholový steak.

Ve svých dvaceti pěti letech jsem si koupil svůj první kopací míč a začal trénovat „nožičky“. To je kopání míče do vzduchu, bez toho aby padl na zem… Vždycky jsem si totiž myslel, že jsem střevo na sporty, ale až teď jsem zjistil, že je to hloupost které jsem uvěřil když jsem byl malý. Pak taky chodím s přáteli šipky.

Dál rád jezdím na kole a plavu. Pak mě baví trek. Když zabalíte ruksak a jde se. Je to krásný pocit, když vlezu do lesa a tři dny nepotkám živou duši.

„L“ jako Láska

Jakým způsobem se tě v současnosti nejvíce dotýká Boží láska?

Nejvíc asi radostí ze života. Vědomí, že Bůh je se mnou a raduje se, když se raduji já a pláče když pláču mně prostě dostává.

„M“ jako Motto

Znáš nějaký výrok, který tě vystihuje, nebo pod který by ses bez váhání podepsal?

Životních hesel mám více a je jim věnována samostatná stránka.

„N“ jako Národ

Které vlastnosti našeho národa se ti líbí a které naopak vůbec?

Mám rád obyvatele české kotliny rád. Ba dokonce jsem na ně, na všechny, hrdý. Nejvíc si cením inovativnosti – všechno zlepšovat za účelem toho, aby se muselo co nejméně dělat. Je to strašně vtipné. Někdy to vidím i na sobě. Proč bychom to musely dělat, tak jak nám to někdo nadiktoval, když takhle to jde dělat lépe a snáz. Slovy Járy Cimrmana: „Říká se: přeskoč, přelez ale nepodlez… Ale já říkám: Můžeš podlést, ale zase se narovnej.“ To je vlastnost, díky které jsme udržely střed Evropy už několik staletí.

Další libová vlastnost, že pohodovost místního lidu. Naše země jmenuje se Bohémie (země bohémů). Nic se neštrumuje a nejí se tak horké jak se to vaří. I to je přednost, která mě baví.

Článek o české kotlině, který se jmenuje Sociální pánev, vysvětluje mnoho nešvarů, které Češi mají. Dobrá kniha o národní identitě Čechů se jmenuje Češi na vlásku.

„O“ jako Odpočinek

Jakým způsobem nejraději odpočíváš?

Velice jednoduše – odpočívám těžko. Jsem hodně rozlítaný, takže sednout si a jen tak sedět neumím. Nejlépe se mi odpočívá na horách. S ruksakem a nádobíčkem abych přežil – jen jít a dívat se. Nejvíc mě baví vylést někam vysoko a dívat se dolů s vrcholovou kávou v ruce…

„P“ jako Práce

Popiš prosím ve stručnosti kde všude jsi pracoval, čím se živíš teď a co tvá práce obnáší.

Práce je moje hobby… Povětšinou se zabývám nějakou duševní činností jako je studium, čtení nebo psaní (na blog ale i jinam). Pokud to máte takto, potřebujete se někde pořádně vyřádit. Co všechno jsem dělal je k nalezení zde…

„R“ jako Roční období

Které roční období máš nejraději?

Nevím… na každém je něco hezkého. Nevím asi jaro a pak pozdní léto. Ideální čas pro dovolenou je prvních 14dní v září. Dětičky už jsou ve škole, ale já mám ještě volno. Nikde nečekáš, po kopcích nikoho nepotkáš. Ale není zas taková zima aby se nedalo trempovat.

„S“ jako Splněná přání

Můžeš prozradit, jaké bylo v poslední době tvé nejkrásnější splněné přání?

Asi největší pecka je můj Ing. titul, který jsem obhájil v září 2011. Před časem jsem dostal externí zvukovku M-audio se kterou můžu alespoň trošku nahrávat. Krosna Deuter a plynový vařič Coleman jsou super kousky na cestách. Nyní si budu pořizovat halogenové světlo (mlhovku z Favorita) na kolo napájenou akumulátorem…

„T“ jako Televize

Sleduješ televizi? Pokud ano, jaký typ pořadů se ti líbí?
Na televizi se nedívám neb tam není co k vidění. Jednou za čas mi někdo pustí zprávy a to mi úplně stačí.

„U“ jako Úsměv

Máš nějakou úsměvnou historku, na kterou rád vzpomínáš?

Napadá mně jen jedno… Málo lidí ví, že jsem přímo z Vyššího Brodu. No a co je tom divného? Porodnice je jen na okrese v Krumlově, nebo v Kaplici. Mamča to nějak neohadla, takže jsem se narodil někde poblíž ordinace obvoďáka.

„V“ jako Verš

Který verš z Písma tě v současnosti nejvíce oslovuje?

Buď pohotový ke každému dobrému slovu a skutku… Je to někde v listech Timoteovi, ale nemůžu najít kde to je.

„Z“ jako Zajímavost na závěr

Víš o sobě ještě nějakou zajímavost, na kterou se těmito otázkami nepřišlo?

Pro zatím mně nic nenadá…