Tento kus cajku jsem viděl kdesi na konferenci a měl jsem možnost na to i hrát.

Co je to Cajon

Cajon je peruánský lidový nástroj, který se vyvinul jsem z bedýnek na ovoce, na které bubnovali zotročení indiáni, když nakládali lodě. Měli zakázáno provozovat hudbu a tak si pomohly jak uměli… Cajon je výjimečný tím, že má hoodně podobný zvuk jako rytmický buben u klasických bicí a lze jím poměrně úspěšně bicí soupravu nahradit.

Výroba

Vzhledem k tomu o jak jednoduchý nástroj se jedná (je to vlastně polazená bedýnka na ovoce),  bez větších rozpaků jsem se ho rozhodl vyrobit. Přesněji řečeno jsem problematiku v rámci možností nastudoval a zadal do výroby.

Návod v angličtině je ke stažení zde.

Technické řešení Otíkova Cajonu

Zjednodušeně řečeno se Cajon skládá z korpusu, virblu a rezonanční (přední) desky, která nahrazuje blánu klasického bubnu.  Korpus – tj. obal na kterém se sedí – se doporučuje vyrábět z rezonančního dřeva nebo překližky 10 – 15mm tloušťky. Čím je nástroj těžší, tím lepší bude mít basy a také se bude hůř nosit =D

Rezonanční desku zvolil můj přátelený truhlář 3mm tlustou z překližky z Gabonu. K materiálu přední desky výrobci udávají, že má být z tvrdého dřeva jako mahagon nebo dub, javor apod.  Tloušťku pak 3 – 5mm.

Virbl, čili chrastíkto, které dává cajonu zvuk rytmáčku, dělá každý výrobce jinak. Někdo dává struny, které šponuje starými mechanikami ze španělky; někdo má struny odpínací jiný napevno… Jiný použije (jako my) klasické strunění do bicích. Pokud bys toužil něco takového vyrobit, napiš a rád poradím, co budu vědět.

Finální výrobek (foto)

Poznámky k mému technickému řešení

Korpus cajonu byl vyroben podle nákresu uvedeného výše. Protože už nějaký rok bydlím v paneláku přenechal jsem většinu hrubé práce truhláři a omezil jsem se na pouhého zákazníka a „konstruktéra“. Vše proběhlo skvěle až na to, že truhlář udělal korpus nástroje o 5 cm nižší; tj. nástroj nemá tak hutný bas jak by se očekávalo. Nicméně rozdíl mezi hlubokým a vysokým tónem lze najít a tak je funkce splněna. Jako materiál byla použita rezonanční smrková laťovka a na konstrukční výstuhy (příčky po obvodu) byl použit tuším javor. Doporučuji zachovat obvodové rozměry 30 x 30 cm, protože se nástroj přesně vejde do IKEA tašky na stěhování.

Většina lidí nejvíce řeší jak naladit na cajonu struny. Protože jsem (podobně jako asi každý) kloudnou odpověď nenašel, použil jsem řešení se struníkem z klasických bicí. Ten stojí mezi 200 – 400 Kč a je dle mého úplně nejlepším řešením. Měl jsem možnost vzít do ruky několik cajonů od Meinela a dalších profi výrobců a vesměs všichni používají strunění z bicích.

Taková malá vsuvka… když jsme u těch bycích. Má Tvůj život správný rytmus?

Přečti si Dopis příteli.

Když se podíváte na fotky (výše), jsou tam části konstrukce pro držení virblu (chrastítka) ze železa. Pokud nemáte po ruce zručného zámečníka jako já, lze to celé vyrobit ze dřeva prostým profrézováním drážky do nosného sloupku (uvnitř cajonu) a místo ocelové lišty, která je ke sloupku přitažená křídlovkou, lze také použít kus laťky, taktéž s profrézovanou drážkou. Nosný sloupek rovněž není nutné uchytit železem jako na obrázku… lze ho jen přilepit nebo přišroubovat.

Zvýšenou pozornost věnujte manipulaci se strunením při jeho stříhání! Ideál je odříznout ho rozbruskou nebo modelářskou přímou bruskou.  Pokud ho štípete kleštěmi, zohýbají se jednotlivá vlákna, která  při přitlačení struníku na přední desku (při hraní) cajonu dosedají nestejnou silou a tím způsobují nepříjemné dozvuky (bzzzzzzz). Nemá smysl struník stříhat šikmo za účelem vytvoření oblastí s různou intenzitou chrastění. Sešikmený střih struníku se nijak neprojeví. Spíš vidím jako přínosnější (ale ještě jsem to nevyzkoušel) vzít užší struník, ustřihnout ho napůl a dát dvě strunění víc od sebe…

Ladění cajonu

Přední deska: Zjišťuji, že lepší desku utáhnout víc než méně. Pokud je deska příliš volná, taktéž má nepříjemné dozvuky. Platí, že pokud desku utáhnete pevněji dole, mění se basový tón, pokud se ladí šrouby nahoře mění se vysoký tón bubnu.

Usazení sloupku: sloupek mám usazen tak daleko aby šlo struník odepnout (pak je utlumený gumou) a dát zpět. Vyzkoušel jsem asi tři polohy sloupku a lze říct, že je lepší dát sloupek spíš blíž než dál. Skrz zadní otvor pak lze povolit nebo utáhnout křídlouvou matku, která zajišťuje udržení nastavení polohy strunění. Samotný struník (virble) je možné posouvat jak nahoru a dolů, ale také měnit jeho přítlak. Co vše je na libovůli stavitele. Nutno dodat, že pokud je struník moc přitlačený (a má dlouhé konce) má opět sklony bzučet, protože konce strun jsou méně přitlačené než prostředky… pak dochází k rezonanci (a to není hezké).

Užitečné informace a weby

Slovo závěrem

Doufám, že jsem Vás od stavby příliš neodradil… To co je výše uvedeno jsou informace, které jsem sám před časem hledal a nebylo jich. Mno a pokud se to zdá složité, tak to složité není. Vzpomeňte si, že se stále bavíme o polazené bedýnce na ovoce :) Většinu informací zde uvedených nebudete potřebovat, pokud jste kreativní… Protože přece není důležité, jestli se na Váš nástroj dobře dívají hudební kritici, ale jestli se Vám na něj bude dobře a s chutí hrát :)