Veršovaná reflexe jednoho zajímavého jevu mezilidských vztahů… 

Klapky na očích máš,
jako kobyla,
by se neplašila.

Že pana úžasného znáš…
V světě iluzí,
a snů ho máš.

Totálně nechápu tě…
kde to v tobě bere,
A tak tajně doufám,
že to snad s věkem přejde.

Ne a ne a nevidíš,
co dobrý kolem máš,
ne a ne a nevidíš,
dál žiješ si jen v snách a představách…
___

Těžko se bráním dojmu,
že jsou ženy
divnej národ.

Jen těžko získáš vízum,
k pobytu trvalýmu nárok.

Ne a ne a nevidí,
co dobré kolem maj,
ne a ne a nevidí,
a pak do polštáře břečí… po nocích…

___

Smutnou duši mám,
nejlepší jsem pro tě chtěl.
Místo toho sám…
Každej by ti život záviděl.

ale ty ne…
Ne a ne a nevidíš,
co dobrý kolem máš,
ne a ne a nevidíš,
žiješ dál ve snách…