Ú(vodní) omáčka – nezbytná pro uvední do děje

Vyrostl jsem, dá se říct, ve křesťanské rodině. Mamka poznala uvěřila v Ježíše asi tak když jsem byl v první třídě, a tak jsem nikdy neměl problém s tím jestli Bůh je nebo ne… Je to prostě tak. Moje první zkušenost s Bohem, osobně se na to moc nepamatuju, byl jsem tehdy po modlidbách uzdraven hned od několika alergií – byl jsem alergický skoro na všechno. Kolej Baarova 36 v Plzni, kde přebývám, je toho důkaz – je to jedno z neprašnějších míst na zemi. Takže mohu říct, že jsem uzdraven natrvalo!!

V jedenácti letech jsem dostal Bibli. Ještě poměrně dlouho stála v poličce. Máma mě drhla chtíc nechtíc v neděli na bohoslužby, a tak šel čas. Zpětně si toho docela cením, protože mě to nejednou zachránilo před tím aby mi, jak se říká, ujela noha. K patnáctým narozeninám jsem dostal knížku Dopisy mladým lidem. Je to překlad holanského originálu od H. L. Heijkoopa. Je to hezká knížka, která odpovídá na dost otázek spojených s tímto věkem. Krom odpovědí jsem tu narazil i na otázku, které jsem nerozuměl… Musíš se obrátit! Byl to pro mě dost abstraktní pojem – co to znamená rozvedu v dalším odstavci. Asi za půl roku jsem jel na církevní dovolenou (pobyt), za tu dobu ve mě tahle otázka dostatečně naklíčila. Přibližně v půlce pobytu byl v plánu křest a jedním z právě pokřtěných lidí byla docela fajn holčina (která se mi líbila) a já jsem usoudil, že je to zcela kompetentní člověk, co zodpoví mojí otázku.

První proč – Bůh změnil můj život (obrácení)

Zapředly jsme rozhovor o tom, co to znamená obrátit se. Celkem překvapená touto otázkou se zeptala – jak na to přišel, resp. kde jsem k tomu přišel? Nicméně odpovědi se mi dostalo. Obrátit se, znamená usmířit se s Bohem a zanechat starých cest a skutků a litovat jich – a dát životu nový směr. A tak jsem uvěřil. Bůh se mě dotkl a změnil můj život. Vstoupil do mého příběhu. Dal mi nové myšlení a srdce – změna se všímšudy.
Po necelých 14dnech jsem nastupoval na střední školu (COP) a velice dobře si pamatuju jak ze mě byli nový spolužáci mimo. Byl jsem jinde, s Bohem. Poměrně dlouho se snažily, než ze dostaly první sprosté slovo. Byl to ceklem mazec – hodně vtipný čas.

Jenže jak to tak bývá – člověk vetšinou neví co má, dokud o to nepřijde. Uvědomil jsem si, že jsem asi trochu jinde. Začal jsem mít strach z toho, aby se mi lidi nesmály pro to co jsem a čemu věřím. A tak jsem začal blbnout jako všichni kolem – mluvil jsem leckdy hůř než ostatní, tu a tam jsem si zapálil cigáro, vyležel pár kocovin… Chtěl jsem být průměrný – nevyčnívat. A tak jsem časem přišel o všechno mi co Bůh dal a změnil.

Vsuvka: Velice vtipná příhoda byla když jsem si – jako velký frajer – dal v prváku na lačno před obědem těžkou petru, načeš jsem celé odpolední vyučování bojoval o holé přežití. Zkomíral jsem ve své lavici. A mé bědování dovršila paní třídní když prohlásila … no jsou tu lidé které to evidentně nezajímá!!

Druhé proč – Ježíš je můj přítel

Čas šel dál a já jsem byl z vývoje věcí lehce nešťastný. Můj život byl (a je pořád) tak trochu jako sinusovka: nahoru – dolu. Jsem holt elektrikář v každém směru. Tak to má každý, ale časem jsem zjistil, že když ráno vstávám s Biblí, pak je celý den úplně jiný. Dovolím si tvrdit, že kdybych nevěděl, že je Bůh, tak bych nežil. Kdybych nevěděl, že je něco víc než naše postmoderna, tak by mě to asi nebavilo.
Ani na ZŠ ani na střední jsem nikdy nepatřil mezi premianty a hvězdy kolektivu. Na tělocviku se to projevovalo asi nejvíc. Nikdo se mnou nechtěl hrát fotbal… proč? Protože by prohrál. To mě samozřejmě mrzelo ale nedalo se s tím moc dělat. Nevím ale nikdy jsem neměl moc osobních přátel. Přátel s velkým P. Možná chyba na mé straně… nevím. Každopádně to co jsem hledal jsem našel v Kristu. Dokonce to co u lidí ani najít nemůžeš. Má čas vždycky když ho máš ty na něj a další … viz Jádro pudla.

Třetí proč: Ježíš mě zbavil deprese

Jsem od založení osoba, která má sklony k depresivním stavům. Chtěl bych podotknout, že deprese není blbá nálada, ale stav kdy člověk opravdu těžko hledá kladný smysl věcí, těžko vnímá cokoli jinak než negativně… Jak řekl klasik: „Všechno je na h*oubičky, jenom včely jsou na med.“ Dlouho jsem žil muzikou kapely Mnága & ždorp – kdo zná tuhle kapelu tak ví co myslím. Velice veselá hudba s texty které nemají východisko. A takový byl i můj náhled na celý svět. Bůh mě zbavil vlivu téhle muziky ale i tohoto náhledu světa. Na ukázku černobílá báseň. Dokonce o mi nedávno známý řekl, že jsem optimističtější… A to je u mě něco hodně významného!!!

Čtvrté proč: Ježíš chrání můj život – mojí cestičku

Když se tak dívám zpět, tak mohu říct jednu věc: Bůh chrání moje kroky. Na střední škole jsem se chtěl věnovat slaboproudu, načeš jsem vystudoval CNC mechanika. To je trochu něco jiného než co jsem si představoval. Ale vezmu-li to kolem a kolem tak ještě umět jazyk a je to velice lukrativní job. Nejednou jsem se pohyboval na hranici všeho a Bůh mě nikdy nenechal padnout.

Když jsem si pořídil první PC tak jsem se do něj zamiloval a Bůh se to nelíbilo… Páč jsem PCčku dával víc, něž Bohu – stal se mojí modlou. Asi za půl roku mně sebrala softwareová policie. Ale kdyby se to nestalo tak je ze mně teď pařánek, kterému by se třásla ruka kdyby v ní nebyla myš =(

Před maturitou jsem se zamiloval jsem se do jisté slečny a věděl jsem dobře, že to není ok. Nakonec jí zbalil kamarád, jak se to stává. Byl jsem z toho hodně smutný a naštvaný (i na Boha). Za nějaký čas jsem zjistil, že je zmiňovaná celkem šílená. A tak jsem poděkoval oběma – kamarádovy i Bohu. Ale jak to tak bývá, celkem dlouho jsem to léčil alkoholem.

Slovo závěrem

Jsem jen obyčejný člověk, který poznal a přijal Boží milost. A jako každý mám svoje problémy, kocoviny, depky. Jsem občan země která se nazývá, mimo jiné, Bohémie – země kde si nic „nešturmuje“, země s širokým výběrem výborného piva. Nemyslím si, že křesťan musí být nutně shrbený člověk v kostelní lavici. Miluji život, kontakt s lidmi, kolejní párty, autostop i to naše pivko. Poznal jsem, že svoboda se celkem úzce pojí s řádem – že je mi vše dovoleno ale ne vše prospívá. To mi ukázal Ježíš Kristus, on chrání moje kroky =) Bůh je posilovač řízení!!!

Slyšel jsem hezké přirovnání – vysvětlovat někomu o čem je vztah s Bohem je podobné jako popisovat dětem v dětském domově o čem je vyrůstat v úplné rodině… To nejde – to musíš zažít. To je důvod proč jsem křesťan – učedník Ježíše Krista.