Ježíšův den …aneb modlitební život zaneprázdněného. Volné zamyšlení na 14. kapitolu Matouše. Úvaha pro zaneprázdněné. Doporučuji si přečíst 14. kapitolu Matouše předem.

Příšerné ráno

To nám to pěkně začíná:

Matouš 14:12  Později přišli Janovi učedníci, vzali tělo a pochovali je. Potom šli a pověděli to Ježíšovi.

Co se stalo? Ježíš hned po ránu dostává dost hroznou zprávu. Jeho bratranec přišel o život dost hloupým způsobem. Dcera pana velkého byla někde na diskotéce a nevěděla co si přát a tak šla za mámou. Ta už dlouho Jana Křtitele nemohla vystát, takže věci nabrali velmi rychlý spád. Ježíš, rozesmutněn tou informací, chtěl být sám a jen se modlit.

Nás dnešek rozhodně nešetří. Jeden můj spřátelený kazatel řekl, že „včera jsme řešili rýmičky, dnes se potýkáme s rakovinou.“ Život nikoho příliš nešetří. Nejsme jako křesťané vždycky vítězný tým. Už tak prostě je. Jak k tomu ale přistupujeme? Je Bůh Otec ten, ke kterému utíkáme, když je zle?

Modlitba zavaleného povinností

Matouš 14:13  Když to Ježíš uslyšel, odplavil se odtud o samotě na pusté místo. Jakmile se to doslechly zástupy, vypravily se za ním pěšky z měst. 14  Když vystoupil z loďky a uviděl veliký zástup lidí, byl naplněn soucitem k nim a uzdravoval jejich nemocné.

Chtěl být sám. Povedlo se mu to? Jak příběh Matouš zaznamenává, tak to moc nevyšlo. Nemáš to někdy dost podobně? Já osobně jsem teď na Biblické škole a úkolů je stále dost. K tomu chci rozvíjet i další věci a aktivity a také, věřím, mám i právo na soukromý život. Co s tím?!?

Každý má tu svou pomyslnou rutinu (v případě Ježíše je to Mt 14, 15 – 21), přes kterou musí projít, aby se dostal k tomu, že je trochu v klidu a může se modlit. Jsem večer vážně unavený a mám náladu tak maximálně sednout si a prostě „jen existovat“. Ježíš ale nezapomněl na modlitbu, i když měl bezesporu náročný den!

Konečně v klidu

Matouš 14:22  Hned potom přiměl učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu, než on propustí zástupy. 23  Když zástupy propustil, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. Pozdě večer tam zůstal sám.

Když Ježíš vyřídil všechny povinnosti, poslal pryč i své (jinak) nejbližší, měl nejspíš všeho vážně dost. Došel ale konečně do vysněného bodu: je jen se svým Otcem! On nezapomněl na to, co je důležité i když byl nejspíš skutečně vyčerpán.

Co k tomu dodat? To, že jsme na Biblické škole neznamená, že nemusím bojovat o svůj osobní čas s Bohem a nad Biblí. Nevěřím, že život bude někdy jiný, že budu mít jednou víc času jen na to být s Bohem. To nenastane a já tedy tyto věci nemohu odsouvat.

Už druhý týden po sobě se snažím fakt intenzivně relaxovat a světit neděli jako den Bohu oddělený. Dal jsem si po delší době půst a snažím se být s Bohem jen tak! Drnkat si pro radost na kytaru a broukat písně jen aby On měl radost. A jaký je efekt?

Problém se řeší sám

Matouš 14:24  Loď už byla daleko od břehu, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. 25  Krátce před svítáním se k nim Ježíš vydal pěšky po hladině. 26  Když ho učedníci uviděli kráčet po jezeře, vyděsili se a křičeli strachy: „To je přízrak!“

Ježíš, když poslal učedníky pryč, se modlil. Když jsem to četl, jedno mě zaujalo: Ježíš neřešil, jak se dostane za svými učedníky. On chtěl být se svým Tátou a ostatní neřešil. Podle Jana, který u stejného příběhu dodává, že loď plula proti větru, jakmile Ježíš vstupuje na loď, ta se ocitá kousek od druhého břehu, ke kterému jedou. Ježíš tak vyřešil nejen svou potřebu, ale i druhých. Jen jediné udělal: byl se svým Otcem.

Co ty na to? Funguje to? Platí Matouš 6, 33? Já, pokud si uvědomuji v denních situacích, co tam je napsáno, a řídím se podle toho, tak to funguje.

Příhoda dva týdny stará: Bydlím teď v Kolíně, 50 km od Prahy. Stane se tak občas, že musím v Praze něco zařídit. Nutno dodat, že v Praze je draze (stačí jet metrem) a já jsem student, který věčně nemá. Modlil jsem se za peníze a také jsem trávil čas s Bohem způsobem, tak jak píšu výše. A? Potřeboval jsem vyřídit čtyři různé záležitosti (tzn. čtyři cesty tam a zpět) a nakonec se mi povedlo vše sesumírovat do dvou dnů, jednoho termínu, a to jsem ještě většinu toho času trávil na brigádě, kterou v Praze mám. Ze ztráty se stal totální zisk. A to vše jen díky Boží milosti!!!

Bůh se stará a je dobrý v každém čase.